(V ochraňujícím stínu lesa.
Volá uklidňující ticho.
Doprovázené jen měsícem úplňku.
Večerní kvílení vlků.
A cesta pod bosou nohou...
...Elfí stezka...)

Slyším hudbu z tmavého lesa.
Svůdné písně jako od sirén.
Elfové mě volají.

Tapio, Medvědí králi, vladaři lesa.
Mielikki,modré roucho,léčitelko nemocných a zoufalých.
Otevři bránu a dovol mi následovat nezničenou stezku.

Cesta k tomu místu,
kde stojím jako hrdina,
stezka kde je nádhera vidět nejlépe.
Elfí stezka.
Je to upřímnost z těhle světů,
zřízená jako kouzlo a mocný kord.
To dělá mou duši větší pro minulost.
Elfí stezka.

Měsíční čarodějnice mě vzala na projížďku na koštěti.
Přivedla mě do domu jejího starého přítele skřítka.
Řekal mi, že mám pro něj udržovat teplou saunu.

V lesíku jsem potkala odpočívající lid z mé fantazie.
Bilba, Sparhawka, šotky a diblíky.
Sněžného muže, vrbu, troly a sedm trpaslíků.
Ta cesta pořát pokračuje.

Cesta k tomu místu,
kde stojím jako hrdina,
stezka kde je nádhera vidět nejlépe.
Elfí stezka.
Je to upřímnost z těhle světů,
zřízená jako kouzlo a mocný kord.
To dělá mou duši větší pro minulost.
Elfí stezka.

(Dlouho před tím,
V předešlých letech v jedné sekundě věků
Nejlepší elfští kováři ukovali prsteny síly.)

Jakmile se vrátím do svého pokoje,
a jak mě spánek chytne za ruku,
Mandrygaly z lesů
Mě odnášejí do nikam.
Během téhle kouzelné noci,
nahlížím do světa elfů.
Během téhle kouzelné noci,
nahlížím do světa elfů.

(Ale špatný pán, jež se naučil vyrábět prsteny,
Vytvoří prsten, který vládne všem.)